Jak najít tatéra v Praze a nelitovat za 5 let

Ještě v roce 2022 jsem byl na druhé straně barikády. Nebyl jsem tatér, obor jsem zevnitř neznal, ale tetování jsem moc chtěl. Představoval jsem si to takhle: přijdeš do tetovacího studia v Praze, ukážeš jakýkoli obrázek z internetu, nalijí ti kávu a tatér ho za pár hodin přenese na kůži. Myslel jsem, že každý tatér umí stejně dobře realismus, grafiku i mikronápisy.

Při prvním tetování jsem zjistil, jak to ve skutečnosti chodí.

Jak funguje tetování na pásu v Praze

Tetovací studia jsou v první řadě byznys. Když přijdete s hotovým návrhem, velkému studiu je často jedno, co na něm je: „Jdeme na to, sedněte si.“ V Praze je spousta skvělých studií, kde mají tatéři za sebou 10–15 let praxe a jistou ruku. Ale při velkém provozu se z tetování stává práce na pásu.

Tehdy, jako začátečník, jsem nevěděl to nejdůležitější. A nikdo mi to neřekl:

• Že příliš malé nápisy se časem rozpijí v nečitelnou kaši, protože tak se kůže chová.
• Že když si tělo zaplníte spoustou malých detailů, stanete se vězněm tohoto stylu. Pokud budete později chtít velkou práci, třeba rukáv, tyhle malé kousky rozbijí kompozici.

Technicky mi práci udělali dobře, linky vydržely. Ale když jsem se sám stal tatérem, slíbil jsem si, že nebudu pracovat na pásu a s každým klientem budu přemýšlet, jak bude tetování vypadat za roky.

Proto přijímám pouze na objednávku, ve studiu u metra I. P. Pavlova (Praha 2, Vinohrady). Konzultace vedu vždy česky nebo rusky: v překladu se smysl nápadu ztratí příliš snadno.

Pokud mistr souhlasí s čímkoliv, co přinesete bez jediné otázky, utíkejte.

Hledejte toho, kdo umí říct ne

Dobrý tatér se ozve, když v nápadu vidí problém. Nedávno za mnou přišel klient se záměrem: na hrudi chce velkou kompozici, vítězství archanděla Michaela nad Luciferem, a ukazuje vertikální referenční obrázek.

Podíval jsem se a řekl rovnou: „Poslyš, kompozice je čistě vertikální. Pokud ji natáhneme přes širokou plochu hrudníku, úplně se zkreslí. V pohybu to bude vypadat špatně. Přemýšlejme jinak."

Přesunuli jsme projekt na ruku. Vertikální výjev se položil podél svalů a tetování v pohybu ožilo. Na tělo se dívám tak, jak jsem se naučil dívat na budovu: forma napoví, kam kresba patří.

Kdy se vzdát klišé

Druhá věc: jestli tatér umí vyjít z banality. Ve stejném projektu s Luciferem chtěl klient zpočátku standardní sadu: ocas, rohy, kopyta. Je to přece démon, dává to smysl.

Mohl jsem mlčky souhlasit a nabít to. Ale nevkusné klišé jsem dělat nechtěl, a tak jsme začali debatovat. Zeptal jsem se: „Co vlastně chceme ukázat? Popkulturního čerta, nebo moment tragédie a pádu?“

Z rozhovoru vzešel nápad: vynechat rohy a ocas, nechat křídla a ukázat samotnou proměnu. Jedno křídlo zůstalo andělské a světlé, druhé se už mění v démonické. Vznikl moment přechodu od krásného k hrůznému.

Tetování dostalo vlastní smysl, kterému rozumí jeho majitel. Takové rozhovory považuji za součást práce.

Sledujte, jak tatér přemýšlí

V Praze je dnes spousta skvělých tatérů a technicky čistá práce je normou. Ale za vyleštěnými fotkami na sociálních sítích často není vidět člověk, jen pečlivý řemeslník, který dobře kopíruje.

Pokud chcete práci, kterou si lidé zapamatují, závěrečný záběr s nastaveným světlem vám moc neřekne. Sledujte, jak tatér přemýšlí:

I když tatér neukazuje tvář, z jeho příspěvků musí být znát, jak uvažuje. Najít člověka, se kterým se shodnete v tom, jak se díváte na věci, je důležitější než najít „tiskárnu“, která mechanicky přenese obrys na kůži.

Co se zeptat tatéra v Praze na konzultaci

Nebojte se klást otázky. Tři, které okamžitě ukáží úroveň mistra:

• Jak bude tetování vypadat za 5 let?
• Jak sedí na mých svalech a anatomii?
• Co by se dalo na návrhu vylepšit?

Pokud slyšíte názor s argumenty, za kterým je zkušenost a cit pro kompozici, našli jste svého tatéra.